Při počítání dveří učiní Koralina objev, v bytě je čtrnáct dveří, ale jen třináct jde otevřít. Koralinina maminka jí řekne, že když dům dělili na byty, tak zazdili průchod a že na druhé straně dveří je prostě zeď oddělující jejich byt od bytu sousedního.

Jenže když ty dveře otevřela Koralina bez maminky nebyla za nimi zeď ale průchod do bytu který byl stejný jako ten jejich až na pár drobných detailů. Druhou matku a druhého otce. Oba dva mají místo očí knoflíky a chtějí aby tam s nimi Koralina zůstala a nechala si taky místo očí přišít knoflíky.

Když se Koralině podaří utéct po nějaké době její rodiče zmizí a jí je jasné že je má její druhá matka. Proto se musí vrátit a druhou matku porazit v souboji jak jí poradila Kočka , která také může jako ona cestovat mezi světem který vytvořila druhá matka a světem ve kterém žije Koralina.

No a za pár měsíců se objeví na scéně Tristran Thorn, kterého pak vychovává jeho otec se svou ženou.  Tak nějak všichni vědí, že je Tristran jiný než ostatní. Je ale po uši zamilovaný do slečny Viktorie Fosterové a jak to bývá nevypadá to, že by jeho city nějak výrazně opětovala. Jednou když doprovází Viktorii domů (neúspěšně se na ní pokouší vymámit alespoň polibek) vidí jak padá hvězda a Tristran se ji rozhodne Viktorii přinést, aby dokázal jak jí miluje. Jeho otec nevypadá překvapen tím že se mu synátor hrne na druhou stranu zdi, dokonce mu i pomůže projít mezerou a na cestu mu dá skleněnou konvalinku kterou dostal….hádejte od koho J. Jenže hvězdy nepadají denně takže je o ní jak se patří zájem.

Tristran tedy musí předstihnout čarodějnici toužící po ztraceném mládí a tři bratry soupeřící o moc. A to nemluvím ještě o tom nemilém překvapení když se mu podaří hvězdu objevit.

Stín seděl tři roky za napadení, ale za nedlouho ho mají propustit a venku na něj sedí jeho žena Laura a kamarád Rob má pro něj práci trenéra v tělocvičně. Jenže dva dny před dnem D se doví že jeho žena i kamarád zemřeli při těžké autonehodě, takže se Stínovi rozpadne svět.

Bez jakýchkoli nadějí na světlou budoucnost se vypraví na Lauřin pohřeb a v letadle se setká s velmi zvláštním panem Středou, který mu nabídne práci. Stín ho několikrát odmítne, ale pan Středa se zdá neodbytný. Nakonec vypije Středovu medovinu a tím se stane jeho zaměstnancem a od leprechauna Máka dostane jednu zvláštní minci. Na pohřbu se dozví o Lauře pár věcí které by normálního chlapa porazili. Po pohřbu o čeká další šok, když se mu začne zjevovat Laura, ne jako duch ale jako něco na způsob zombie. Ze zvratů které nastanou ve Stínově životě je to ten nejmenší. Musí Středovi pomoct přesvědčit apatická božstva, aby se vzchopila a ukázala těm novým proč je kdysi lidé ctily. Navštíví město kde se ztrácejí děti, má sny o hromových ptácích…

Tohle je vůbec Gaimanova  dějově nejsložitější kniha a asi taky nejrozsáhlejší a přesto sem jí přečetla rychle. Příběh o chystající se válce  starých božstev v čele s panem Středou a moderních bohů, které vede pan Svět je neuvěřitelně zajímavý. Další plus je, že je tam můj oblíbený pan Nancy, i když bez synátorů. Prostě bez Anansiho by to nešlo.

Jen tak pro zajímavost HEX poutníky za živa vaří v kotli tak dlouho, dokud tu esenci nějak nevyvaří. Těm místnostem kde to provádí říkají škvařírny. Jak půvabné. Binarové na to jdou úplně opačně. Lapené poutníky zmrazí o chlup nad absolutní nulu a energii potřebnou k putování odsávají z hlavy trubkami. Prostě jedno lepší než druhé. A Joey Harker je velmi žádané zboží. Má tolik putovací energie jako deset poutníků, takže když poprvé v životě začne putovat (samozřejmě nevědomky) vrhnou se po něm HEXové a Binarové s nevídaným nadšením.

Naštěstí pro Joeye o jeho existenci také ví organizace Joeyů z různých dimenzí, kteří bojují s HEXy a Binary. Takže pošlou agenta Jaye, který ho zachrání. Bohužel při Joeyově záchraně zemře a on se musí dostat na základnu, kde ho všichni nenávidí, protože si myslí že zavinil Jayovu smrt.

Můj popis děje se může zdát hodně zmatečný…mno a přiblblý, protože i když se to při čtení nezdá nijak složité, vyprávět to je neskutečně těžké. Mezisvět je rozhodně zajímavá knížka, i když si na sci-fi moc nepotrpím. Obvykle bývám se zařazováním do žánrů opatrná, ale tohle mi přišlo víc jako sci-fi než fantasy, i když se tam spíše než Binarové projevují kouzelníci z Hexu. Hlavní vadou knížky je to, že je moc krátká. Podle mě by jí víc slušel dvojnásobný rozsah. Alespoň by Gaiman a Reves mohli rozvést nějaké motivy, třeba víc zapojit do děje Binary, nebo pořádně vysvětlit Mrazivou noc a dát trochu víc prostoru jednotlivým Joeyům.

Takhle se mi zdálo až moc věcí nahuštěných na sebe. Taky nemuseli zabíjet Jaye, to byl neskutečný sympaťák.

První kniha Sandmanovské série začíná uvězněním Sna roku 1916 mágem Roderickem, který původně zamýšlel uvěznit Snovu starší sestru Smrt. Naštěstí pro lidstvo se mu ale záměr nepodařil. Jenže Sen strávil něco málo přes sedmdesát let oslabený, nahý a bez odznaků své moci (helmy, váčku s prachem a rubínu) pod skleněným poklopem. A na světě se bez pána snění dějí věcy. Lidé buď nespí vůbec, nebo zase bez přestávky dvacet let. Sen náhodou uprchne a zchladí si žáhu na synovi mága který už zemřel a vydává se hledat odznaky své moci. Váček s prachem má ve svém vlastnictví John Constantine (jo ten Constantine), helmu vyhandloval démon Choronzon (tím že Choronzona porazí si vyslouží nevraživost Lucifera) a rubín vlastní John Dee známý spíše jako Dr. Destiny.
V tomhle díle se kromě Johna Constantina objeví i Kain s Ábelem a velmi populární slečna Smrt.

Domeček pro panenky:

V Tomhle díle se objeví další z rodiny Věčných jmenovitě Touha a Zoufalství, které jak jinak kují pikle. Takže Sen se snaží dát do pořádku svou říši která za sedmdesát let jeho indispozice je lehce v troskách. Pomáhá mu stím knihovník Lucien a havran Matouš. Při inventuře zjistí že mu chybí čtyři obyvatelé jeho říše. Kapka a Surovec, Zelený ráj a nakonec velmi nebezpečný Korinťan. A navrch se zjistí že se objevil snový vír který k sobě přitahuje sny tudíž je může zničit, vír se nachází v Rose Walkerové docela sympatické američance která se se snaží vystopovat svého bratra, kterého týrají pěstouni (mimochodem Rose je vnučka Unity Kinkaidové, což byla jedna z prvních napadených spavou nemocí. A právě Unity někdo ve spánku znásilnil atd.) a kterého odřízli od snění Surovec s Kapkou. Rose se ubytuje v domě plném zajímavých existencí ( třeba domácí je tranvestita, dvěma pavoučími ženami, až příliš dokonalým manželským párem….) Vrátím se k Jedovi, takže ve snu má kromě dua S&K taky dávno mrtvého Hectora a jeho těhotnou ženu Lytu. Sen Jeda vysvobodí, ale tím znovu zabije Hectora a Lyta ho obviní z jeho vraždy. Sen jí s klidem oznámí že si příjde pro jejího syna.

Jed se dostane do spárů Korinťanovi který ho odveze na jakýsi sněm sériových vrahů.

Tak dál nespoileruji, ale já sem si strašně oblíbila postavu Zeleného ráje.

Krajina Snů:
Tohle je prý nejkratší kniha celé série, obsahuje čtyři povídky,
Kalliopé – O unesené a zneužívané múze mimochodem Snovi bývalky
Sen tisíce koček – O docela podivném snu jednoho kotěte
Sen noci Svatojánské – Výborný příběh o premiéře této legendární Shakespearovi hry
Fasáda – kde figuruje další známá komixová postava stárnoucí a po smrti toužící Uranie Blackwellová (Elementálka) a hádejte kdo jen zaskočí?

+ jako bonus scénář ke Kalliopé

Údolí Mlh:

Můj zatím neoblíbenější díl má zdánlivě jednoduchý děj. Sen se na rodinném setkání Věčných chytne s Touhou a ta mu vyčte jak se ošklivě zachoval ke své dávné lásce Nade ( nechtěla sním zůstat tak jí poslal na 10 000 let do pekla) a když se k Touze přidá i Smrt nevydrží a aby měl čisté svědomí vydá se jí zachránit do pekla. Jenže už od Preludia Nocturna to má rozházené s Luciferem takže se rozloučí se všemi přáteli kdyby se náhodou nevrátil. Jenže Sen asi zažije největší šok svého života když mu Lucifer oznámí že končí, uřízne si křídla a Morfeovi (jak se Sen jmenuje, už sem líná skloňovat ) věnuje klíč od Pekla. A o to projevují zájem bozi známých i neznámých panteonů a jsou ochotni servat se o něj jako psi.

Hra o tebe

Nejdřív musím říct že se mi Hra o tebe opravdu líbila, když jsem s ní odcházela z knihovny přečetla jsem jí celou už na zastávce a pak znova doma.

Pamatujete si na jednu z obyvatel domu, kde žila Rose Wolkerová v Domečku pro panenky? Myslím tím Barbie, které se rozpadlo dokonalé manželství s Kenem, takže se odstěhovala do New Yorku, kde žije v domě se stejně zajímavou sestavou jako tenkrát, když bydlela s Rose. V domě s ní žije lesbický párek Hazel a Foxglove, tichá brýlatá Thesálie, hodně zvláštní Georgie a její nejlepší přítelkyně Wanda, která se dřív jmenovala Alvin.Myslím že bych mohla připomenout její sen z Domečku pro panenky, zdálo se jí že je princezna a po svém království se toulá s velým psovitým něčím jménem Matrin Deset kostí Barbie je po rozvodu zničená a maluje si po obličeji, jen aby byla trochu zajímavá. Jednou před kavárnou narazí Barbie na polomrtvého Martina, který jí říká princezno, oznámí jí že jí její království potřebuje, předá jí amule Porpentine a potom umírá, zastřelen New Yorskými strážci zákona.

Pomocí Porpentine se ve snu dostane do svého království, kde se setká se svými služebníky krysákem(?) Wilkinsonem, opičákem Prinadem a Luv, ta je buď papoušek, nebo dodo. Ti jí řeknou že její království ovládla zlá Kukačka.

Dva příběhy o sandmanovské Smrti, dá se říct, že je to takový filler, jenže na rozdíl od jiných fillerů Vysoká cena za život nemá přitroublou animaci a pitomý příběh, myslím, že něco jako pitomé příběhy ani Neil nevede. Kromě Smrti se v příběhu objeví i postavy jako Hazel a Foxglove, která začíná jako zpěvačka, nebo šílená Hettie, nechci se nad tímhle moc rozplývat, dokonce i kresba se mi líbila a stou mívám někdy u nemang problémy. Dokonce i v Sandmanovi, nechť mi malíři odpustí, ale v jedné knize měl Morfeus prostě šílenej frňák… Kresba prvního příbehu byla opravdu moc pěkná. Hazel tam, na rozdíl od Hry o tebe, vypadala strašně sympaticky. S tím druhým, kratším příběhem, to bylo podstatně horší, ale tam to zase plně vykompenzovala Smrt, která učila jak správně navlíknout kondom na banán. Já vím, že to asi mělo mít nějaké hlubší poselství, které jsem já, prachsprostý ignorant, nenašla, ale byla to úžasná legrace

Lucien – Morfeův nejvěrnější a nejlepší sluha. Když byl Morfeus uvězněn, snažil se držet jeho říši spolu s dalšími poskoky v kupě. Jeho hlavním úkolem je ale pečovat o Morfeovu knihovnu, kde jsou zaznamenány všechny sny. Dříve byl havran, stejně jako Matthew (Matouš).

Matthew/Matouš – Dřív býval člověkem, ale zemřel ve spánku, proto dostal nabídku stát se Morfeovým havranem. Vlastně ani nevím, co pro Morfea dělá, kromě toho že otravuje a plní různé drobné úkoly.

Slušný obrázek jsem bohužel nesehnala. Matouš vypadá jako obyčejný havran

Mervyn Pumpkinhead/ Mervyn Tykvohlav – Můj oblíbenec. Pro Morfea dělá práci jakého si správce a údržbáře, i když neustále brblá, že jeho práce je k ničemu, protože Morfeus by si to mohl udělat sám a rychleji. Byl vidět hned v první knize série, kde řídil autobus, kterým vozil Morfea skrz sny. Neustále něco kouří a má prazvláštní smysl pro humor. Památná věta: Madam, jsem vaše nejhorší noční můra. Tykev se zbraní .

Nuala – Nuala je de facto Morfeův majetek. Věnovali mu jí Oberon s Titánií na konci Údolí mlh. Ze začátku byla nadzemsky krásná, ale Morfeus jí donutil zrušit kouzlo krásy, takže se z ní stalo obyčejné děvče se špičatýma ušima. Když přišla na to že, jí byla sebrána svoboda a byla věnována pánu Snění, docela jí to vzalo, stejně tak jako reakce jejího bratra Cluracana , který jí Morfeovi přivedl. Jediné co ho zajímalo, bylo, jak se nasáčkovat do postele chlapci, který přicestoval s Egyptskými bohy. Z počátku měla na starosti jen zběžnou údržbu snů a byla to ona, kdo varoval obyvatele domu Barbie před Georgem a kukačkou. Pak se obávala Morfeova hněvu, jenže ten jí nic neprovedl a ještě jí pochválil. Musím říct, že takhle rozzářený výraz jsem u žádné postavy ještě neviděla. Je do Morfea zamilovaná.

Lidé

Hob Gadling – Jednou se kasal v hospodě, že nehodlá nikdy zemřít. K jeho smůle měli zrovna v tom samém podniku dýchánek Morfeus se Smrtí. Morfea ten nápad zaujal a přemluvil svou starší sestru, aby se Hobovi vyhýbala, pokud si to on sám nebude výslovně přát. Morfeus se s Hobem domluví, že si každých sto let budou dávat sraz v té samé hospodě a on mu poví, jak se mu líbí jeho nesmrtelnost. Morfeus překvapivě každých sto let posedí s Hobem a rozebírají jeho život, kdy jednou je na vrcholu, daří se mu a libuje si své nesmrtelnosti. Jindy je zase na dně a málem škemrá, aby si pro něj Smrt přišla. Zatím poslední sraz měli někdy v osmdesátých letech. Pokud má Sen mezi lidmi přítele tak je to právě Hob, jak jinak vysvětlit, že se s ním přišel rozloučit, když měl jít podruhé do Pekla a myslel si, že už by se nemusel vrátit?

Rose Walkerová – S touhle slečnou by to bylo na hodně dlouho, takže jen ve zkratce. Rose je vnučka Unity Kinkaidové, kterou ve snu znásilnila Touha, což byla součást plánu jak se zbavit Morfea. Rose pátrá po svém bratru Jedovi . Na Floridě se ubytuje právě v tom zvláštním domě, kde žije i Barbie. S pomocí Zeleného ráje/Gilberta a Morfea vysvobodí svého bratra ze spárů sériových vrahů, jenže se začne ukazovat, že s Rose není něco v pořádku. Ona je totiž vír Snu a má moc zničit všechno snění, což Morfeus nemůže připustit a je odhodlaný Rose zabít, v tu chvíli zasáhne Unity a vysvětlí, že původně měla být vír ona, takže Morfeus zabije místo ní její babičku a nechá Rose žít. Rose zasahuje do příběhu ještě později, ale nechci moc spoilerovat.

Nada – Morfeova dávná láska, kterou uvrhl do Pekel, protože mu dala košem. Měla pro to pádné důvody, ale Morfeus si je odmítl poslechnout. V té době nebyl zrovna vstřícný, jak jsem již zmínila, změkl až časem. V Údolí mlh ho, ale vyprovokovala Touha, a když jí podpořila i Smrt (Každopádně odsoudit jí na věčnost do pekla, jen proto, že ti dala kopačky…tos fakt posral. Fajn, skončila jsem, už na mě můžeš začít řvát.) rozhodl se tu křivdu odčinit a vydal se pro Nadu do pekla. Zachrání Nadu ze spárů démona a dovolí jí žít nový život.

Sny

Korinťan – Tenhle sadistický sen, nebo spíše noční můru pokládá Morfeus za svoje mistrovské dílo. Místo očí má jakoby ústa, které zakrývá slunečními brýlemi, po té, co byl Morfeus vězněn na Zemi, Korinťan uprchl a čtyřicet let se protloukal po světě jako sériový vrah, pojídající oči svých obětí. Jeho hnusná povaha je nejlépe vidět hned v Domečku pro panenky, kde se účastní srazu sériových vrahů. Když po svém návratu, při sčítání snů Morfeus zjistil, že právě Korinťan utekl, snažil se ho vypátrat a jen taktak zabránil, aby zabil Rose Walkerovou a poměrně snadno ho zlikvidoval. Ale nebojte se, Korinťan tím zdaleka neskončil.

Zelený ráj – O Zeleném ráji sní hlavně objevitelé a jiní cestovatelé. Je to nádherný zelený prales, plný všemožné havěti, ale někdy na sebe bere podobu postaršího pána jménem Gilbert. Na rozdíl od Korinťana je to jeden z nejsympatičtějších a nejhodnějších snů. Objevil se poprvé taktéž v Domečku pro panenky, kde pomáhal Rose.

Kukačka – nadmíru spratkovitý sen, který ovládl místo, které si vysnila Barbie. Vypadá jako barbie, když byla malá a je nesmírně panovačná, tvrdohlavá a na první pohled bezcitná.

Ostatní

Lucifer –

Jak je všem notoricky známo Lucifer Světlonoš je padlý anděl, který ve světě Sandmana panoval Peklu a po stvořiteli je vůbec nejmocnější bytost. Dokonce i Morfeus z něj měl pěkně nahnáno. Jen vzpomeňte, jak se se všemi loučil, když měl jít do Pekla pro Nadu po tom, co si to s Luciferem rozházel.

Je prakticky všemocný a absolutně nevyzpytatelný a také se s nikým nemaže. Člověk nikdy neví, co od něj má čekat a pak jen zírá jako Morfeus, když si předním jednoho krásného dne uřízl křídla, předal vykulenému Tkáči snů klíč od Pekla a jel se válet na pláž. (To se stalo v Údolí mlh). V Pekle pak po něm vládli na boží příkaz andělé Duma a Remiel. Lucifera mám ráda, je šarmantní a podobně jako Smrt si ho musí člověk chtě nechtě oblíbit. Mám ho dokonce raději než Lucifera z Angel Sanctuary, kdyby se ti dva porvali tak by stoprocentně vyprášil Kirovi kožich.

Nakonec jen pár zajímavostí. Náhodou povedlo se mi zjistit, že dostal i vlastní sérii, ze které jsem tak porůznu nakradla obrázky a musím říct, že to vypadá více než dobře. K jeho podobě, Neil Gaiman si údajně doslova vydupal, aby byl Lucifer jako David Bowie. Dále měl Lucifer sklony používat plural majesticus, do momentu, než se vzdal vlády nad Peklem.

Mazikeen

Mazikeen má i přes svůj značně odpudivý vzhled k Luciferovi docela blízko, když jsem si o ní hledala detailnější a spolehlivější informace než ty, které nosím v hlavě tak jsem dozvěděla, že to snad byla i jeho žena a ne jen milenka, jak jsem se asi milně domnívala. Poprvé se v sérii objevila spolu s Luciferem a po té, co odevzdal klíč od Pekelné brány Morfeovi, s ním odešla do lidského světa.

Mazikeen má jednu polovinu obličeje jako normální žena a druhou polovinu bych přirovnala spíše k mrtvole v posledním stádiu rozkladu. Její tvář jí značně stěžuje schopnost dorozumívat se a mě dalo pořádnou práci luštit, co vlastně chce lidstvu sdělit. Po tom co si Lucifer otevřel bar v Los Angeles, kde hrál na piáno, začala nosit přes svojí znetvořenou tvář masku a nemluvila.

Osud je nejstarší ze všech Věčných, pravděpodobně to byl první tvor vůbec. Ze všech věčných je nejvíce zkostnatělý a zajímavě kontrastuje se Smrtí, která je jeho pravý opak. Ze všech Věčných je nevyšší a chodí zahalený v dlouhém plášti z kápí. Všichni si o něm myslí, že je slepý, ale já se Domnívám, že to zase až tak úplně pravda nebude. K zápěstí nosí přikovanou knihu, která je zároveň i jeho symbolem v galerii. Je tichý a mezi sourozenci je nepopiratelná autorita. Nemá rád porušování protokolu (viz příhoda se sukní) a ze všech Věčných je nejméně emotivní. Měl by být vševědoucí, ale ani on neví, proč se z Radosti stalo Delirium. Nevrhá žádný stín a jeho království je labyrint plný cest.

Další zvláštností je jeho galerie, na rozdíl od ostatních v ní nemá jen symboly svých bratrů a sester, ale rovnou jejich portréty v životní velikosti. Ovšem účel mají stejný.

Smrt

Smrt je Morfeova starší a oblíbená sestřička. Kdybych jí měla popsat jen za pomocí dvou slov, řekla bych že je to pohodová holka. Vážně, než jsem začala číst Sadmana Věčné jsem si trochu proklepla a na ní byla chrlena jen samá superlativa. Bylo mi hned jasné, že jí nebudu mít ráda, ale názor jsem změnila okamžitě po její výstupu v Preludia Nokturna. Ona je vážně skvělá, sice nemá ani zdaleka Smrťův šarm, ale v jejím podání je smrt něco, na co by se měl člověk těšit. Nechová se tak upjatě jako zbytek jejích sourozenců, Osud třeba pobouřila, když si na rodinný sněm vzala kalhoty a stejně jako Morfeus se zrovna nemusí s Touhou. Sice není tak posedlá prací jako její bratr, ale odvádí jí dobře. Ví, že Věční vůbec nejsou věční a počítá s tím, že všechno jednou skončí, jak jednou řekla : Až poslední živý tvor zemře, můj úkol bude splněn. Zvednu židle, vypnu světla a na odchodu za sebou zamknu vesmír.

Smrt je bledá, hezká dívka, s vytetovanou spirálkou pod okem a na pár obrázcích mi silně připomínala Joan Jett. Jinak jejím symbolem je Ankh, který nosí kolem krku a o jejím království se toho zrovna moc neví, jen to že se z něj ještě nikdo nevrátil.

Sen/Morfeus

Sen je z Věčných třetí nejstarší a je takovým „hrdinou“ celé série, ten hrdina v uvozovkách je proto, že skoro v každém díle se najde někdo komu Sen ublížil, nebo ským se pohádal.

Ze všech Věčných nejvíc lpí na pravidlech a byl asi první workholik světa, svou práci bere velmi vážně. Sedmdesát let byl vězněn mágem Roderikem a když se mu podařilo utéct pořádně si na něm a jeho synovi zchladil žáhu. Když se vrátil do svého zámku, zjistil že je skoro celý v troskách a zbylo mu jen několik málo sluhů. Samozřejmě se hned dal do jeho obnovy. Často se dostával do styku s lidmi a dokonce si mezi nimi našel i pár přátel, třeba Hob Gadling, se kterým si dával každých sto let sraz pořád na tom samém místě. Ve valné většině mu smrtelníci se kterými měl co dočinění nemůžou přijít na jméno, třeba Nada. Ta když ho odmítla reagoval jako typický chlap, nechal jí hnít v Pekle a kdyby ho Touha nevyprovokovala, tak by ji tam podle mě nechal do teď. Nebo další z řady jeho „fanynek“ je Lyta Hallová. I když v minulosti volil, řekněme drsnější metody, časem, jak se občas stává vyměkl a snažil se spíš svoje chyby napravovat.

Ze svých sourozenců má nejraději Smrt a nemůže se ani cítit s Touhou, kterou měl před jistým incidentem docela rád.

Sen je každým národem nazýván jinak, Morfeus, tkadlec snů, Kai’ckul, Sandman, Oneiros, král spících a marťani ho znají jako lorda L’Zorila ale pro mě bude na věky věků Murphy  :)

Morfeus dostal podobu vysokého bledého muže s hřívou rozcuchaných černých vlasů. Předloha pro Morfea byl frontman The Cure Robert Smith. Odznaky jeho moci jsou helma, váček s prachem a rubín.

Destrukce – pozor na spoilery

Pokud vás zajímá kdo je onen marnotratný syn, o kterém se Věční několikrát zmíní, tak je to právě Destrukce. Je čtvrtý nejstarší (takže je hned po Morfeovi) a i přes to jakou by měl zastávat funkci, raději tvoří než ničí. Miluje, když se muže kreativně vyžít a to, že mu to vůbec nejde mu ani v nejmenším nevadí. Kvůli tomu, že nesnáší ničení, se rozhodl vzdát se své „funkce“ a přerušil styky s rodinou. Pokud si vzpomínám tak to bylo kolem sedmnáctého století. Ovšem destrukce a ničení ze světa nezmizelo, jen ho už nikdo neřídí. Podle všeho ho má jeho sestřička Delirium velmi ráda a on jí na dobu neurčitou zapůjčil svého mluvícího psa.

Destrukce má podobu mohutného muže s rudými vlasy a vousy. Jeho symbol býval meč, ale ten už z galerie dávno zmizel. Jeho království není známo.

Touha

Třetí nejmladší z rodiny, i když to je trochu sporné. Touha je ze všech Věčných nejzajímavější co se týče podoby. Může si vybrat hned ze tří forem. Může být mužem, ženou a nebo nejčastěji nádhernou androgynní bytostí. V každé své podobě symbolizuje to, po čem člověk ze všeho nejvíc touží.

Povahově je Touha zákeřný/á intrikán/ka bez svědomí a s lidmi manipuluje jen tak pro zábavu. Ráda vyhledává konflikty se svými sourozenci, nejčastěji s Morfeem, který jí nemůže ani cítit. Na první pohled je jasné, že se v hádkách se svým bratrem vyžívá a ráda mu co nejvíce komplikuje život, zároveň se ho i bojí. Touha má na svědomí znásilnění Unity Kinkaidové (viz Domeček pro panenky) a tudíž vznik Rose Walkerové za účelem zničení Morfea. Je velmi cílevědomá a slovo svědomí zná jen coby pojem ve slovníku. Má sestru-dvojče Zoufalství, což je snad jediný Věčný sekterým má přátelštější vztahy, pokud se to tak dá nazvat.

Její sídlo je obrovská kamenná socha, která vypadá přesně jako ona. Touha sídlí v jejím srdci, které má i za symbol v galerii. Vrhá dva stíny, jeden normální a druhý, sotva viditelní z roztřepeným okrajem

Zoufalství
Je to překvapivé, ale zoufalství je sestra-dvojče Touhy. Na rozdíl od své bratro/sestry, která má podobu bytosti takřka dokonalé vypadá Zoufalství jako malá šeredná žena. Na mě působí velmi uboze a nešťastně, mluví velice potichu a často jí doprovází krysy. Oproti Touze není Zoufalství tak bezcitná a i když se nechává zatáhnout do intrik Touhy má s rodinou mnohem lepší vztahy. Přišlo mi, že lituje Delirium a Morfeus jí zas ta moc nevadí.

Její království je prý velice zajímavé, všude v něm jsou zrcadla, které však neodrážejí její obraz, ale může skrz ně nahlížet přes jiná zrcadla do světa lidí. Takže skrze zrcadlo můžete někdy náhodou pohlédnout do očí Zoufalství a věřte, že na ten pocit jen tak nezapomenete. Jejím symbolem je zvláštní prstýnek s háčkem, který si čas od času zasekává do masa.

Delirium

Delirium je nejmladší z Věčných a dá se říct, že na sebe nebere stálou podobu, její poznávací znamení jsou povětšinou rudé vlasy a dvoubarevné oči, jedno je, mám ten dojem, zelené a druhé modré. Oblečení které nosí spolu zásadně neladí a padne jí jen náhodou. Asi kvůli tomu, že často mění svojí podobu, tak nevrhá žádný stín. Většinu času se zdá úplně mimo, je roztěkaná a má sklony mluvit o ničem, jenže na rozdíl od zbytku rodiny nemá sklony intrikovat, pokud má tak mi unikly. Sen má pro ní pravděpodobně slabost, ale ne takovou jako třeba pro svou starší sestru Smrt. Delirium dřív bývala Radost (Delight), ale proč se z ní stalo to co je teď nikdo neví, dokonce ani Osud, jak sama řekla při hádce s Touhou: Jsou věci, které ani v tvé knize nejsou. Odpověď na tohle otázku zná jen ona sama a Neil Gaiman XD Žije ve velmi chaotickém království, které by člověku způsobilo epileptický záchvat.Později tam sní žije mluvící pes Barnabáš, ale od koho je nepovím.