-Chceš spasit mojí duši?

Alexandria je pětiletá zvědavá holčička, která žije jen se svojí matkou a sestrou, protože tatínka jí zabili „naštvaní lidé.“ I když je to takovýhle diblík, tak musí tvrdě pracovat v sadu, kde se setkává se zajímavou společností, aby se s maminkou a sestrou uživily. Jenže jednou Alexandrie špatně šlápne a ošklivě si zlomí ruku, kvůli které musí zůstat pár týdnů v nemocnici. Holčičku nebaví jen ležet a hrát si s ostatními dětmi na pokoji, proto začíná šmejdit po areálu nemocnice a sledovat kde se co děje. Takhle se dostane i na pokoj, kde je Roy, který sdílí se starým pánem s umělými zuby a nerudným hypochondrem. Roye holčička zaujme a vidí v ní rozptýlení a i možnost, jak skoncovat se životem. Součástí jeho zoufalého plánu je to, že děvčátku začne vyprávět zajímavý příběh a když to začne být velmi napínavé, přestane vyprávět, dokud pro něj Alexandrie neukradne morfin, který mu má pomoct „usnout.“

- Zavři oči a řekni mi co vidíš.

- Nic.

- Promni si je. Vidíš hvězdy?

- Ano!

Royův příběh vypráví o skupince lupičů, kteří mají předobraz v lidech z nemocnice a Royovi bývalé práce, vedených Modrým banditou, který má být prozměnu zabitý Alexandriin otec. Bratr Modrého bandity byl zajat prohnaným guvernérem Odiousem, který má podobu Royova největšího soka v lásce. Velmi bizardně vyhlížející skupinka se vypraví pro bratra svého vůdce, jenže dorazí pozdě. Prohnaný Odious už bratra nechal umučit k smrti a Modrý bandita mu za tento čin přísahá strašlivou pomstu. Takže se skupinka vydá po stopách Odiouse a v cestě jim stojí spousta nástrah, včetně nebezpečných Naštvaných lidí.

- Jaký to podivný svět, jeden den je miluješ a další den je chceš zabít tisíckrát jinak.

Příběh Modrého bandity a jeho družiny se proplétá s realitou a Modrý bandita víc než Alexandriina otce představuje samotného Roye, protože i on v průběhu příběhu ztrácí vůli pokračovat ve své misi. Alexandrii se jeho vypravování nesmírně líbí, proto se snaží vyhovět Royovým prosbám a snaží se mu nějaké ty „prášky pro hluboký spánek“ sehnat. Jenže se jí to vždycky nějak pomotá a ona nikdy nepřinese dost velkou dávku. I když je Alexandria jen pětileté baculaté děcko, tak má v sobě velký kus bojovníka a chápe, že je jen na ní záchrana Roye a jejích oblíbených hrdinů z pohádky.

- Dala jsem ti tu lahvičku.

- Já vím, ale nebylo tam dost prášů, abych usnul. No tak, buď hodný bandita

- Já nechci být bandita.

Pád je hrozně těžké správně popsat, stejně jako všechny filmy Tarsema Singha. Jsou plné barev, exotických míst a dost surrealisticky vypadajících kulis a kostýmů. Zdá se mi, že se doslova vyžívá bizardních obrazech a tahle jeho libůstka se naplno rozjela v pohádkových sekvencích, které zprvu kontrastovali s reálným světem Roye a Alexandrie, ale postupem času se začaly prolínat.

Co bylo ale velkolepé, byly místa, kde se natáčelo a jejich spojení. Modrý bandita se prohání po Tádž Mahalu, Karlovu mostu, krásnými zelenými loukami, vyprahlými pouštěmi a nádhernými zámky. Film je dobrý nejen po vizuální stránce, ale ani příběh nepokulhává, jak bývá u takovýchhle bombastických děl zvykem. Je napínavý až do konce, celou dobu není jasné jestli bude Roy žít a bojovat anebo všechno vzdá. Stejně tak není jasné, jaký osud přichystá Modrému banditovi.

Pád byl pro mě velmi líbivá pohádka pro ty, kteří jsou už starší, ale pochybují, že se bude líbit každému. Na to je tam těch bizardností přece jen trošku moc.

- Je to přirozený řád věcí…všechno musí umřít.

Na ostrov přijíždí tisíce uprchlíků, ale Ecobaňané brány svého nádherného města uzavřeli a ostatní ať si žijí ve vlhku a smradu.Nebe je zahalené černými mraky, neustále prší a když už sem tam vykoukne sluníčko všichni zírají s otevřenýma hubama na ten zázrak.

Ecobaňané se chovají k lidem z venku, nazývaného Mar, jako k té nejhorší verbeži a vlastně několikrát ve filmu padlo, že je nemají za nic víc, než obyčejná zvířata, která využívají k manuální práci, aby se jim v jejich prominentním městečku žilo líp. Ke vší smůle se však svět začíná vzpamatovávat. Slunce je vidět čím dál tím víc, znečištění ustupuje a Ecobanu dochází šťáva. Proto rada plánuje podpálit venkovní ropná pole. Co na tom, že to obyvatelé Maru nerozdýchají?

Jay je mladá příslušnice bezpečnostních jednotek Ecobanu, která soucítí s lidmi venku a nezamlouvá se jí bezohledný přístup okolí. Soucitná slečna s velkou bouchačkou. Navíc je to pěkná baba a její šéf Cade je do ní zakoukaný.

Při stém výročí založení Ecobanu se do přísně střeženého města dostane Maskovaný Rebel z venku, lehce projde přes strážce a v pohodě si stáhne z počítače přísně utajovaná data. Cesta zpět už tak bez problému není a Rebel se dostane do křížku právě s Jay. Ta v něm po krátkém, ale pěkném souboji pozná přítele z dětství Shua, o kterém si myslela, že umřel.

Shua je nejen že živý, zdravý a sexy, ale je také součastí venkovního odboje proti Ecobanu s napojením na doktora Noeho, který má dostatek vědomostí o Ecobanu aby ho mohl zlikvidovat.

Zkrátka je příběh jedno velké ekologické klišé, jakých je na každém rohu dvacet. Elita utlačuje plebs ve zdemolovaném světě, mezi elitou žije Uvědomělá Osoba (UO), která se zamiluje do Rebela zvenčí, který jí více méně postrčí do hrdinského boje, který vyhrají a na konci buď stojí ve velmi romantické póze v prvních slunečních paprscích anebo oba zdechnou pro dobro lidstva. Do toho sem tam nějaké sebeobětování vedlejší postavy, nejlepe nejlepšího přítele, nebo konkurenta v lásce.

To všechno ve Wonderful Days je, dokonce se i Shu stará o malé haranty. Celý příběh by nebyl nic extra, kdyby nebylo krásné hudby a animace.

Tyhle dva prvky celý film zvedají z bahna průměru a způsobují, že se na něj s chutí kouknete ještě jednou, jen abyste mohli znovu pozorovat krásy Ecobanu. S grafikou si někdo vážně vyhrál, ať si moudří muži na csfd říkají co chtějí, tak mě to přehnané nepřišlo. Šeď a zrezlost Maru krásně kontrastuje s barvami Ecobanu a když zkrz mraky vykoukne sluníčko, je to vážně pastva pro oči.

K tomu všemu hezky ladí nevtíravá hudba a pěkná hlavní písněň od Yu Sung-Yola, nebo Shuova oblibena skladba Prayer.

Pokud člověku nevadí klišovitost a potrpí si spíš na audiovizuální zážitek, tak je Wonderful Days film jemu přímo na míru

Vrtá vám v hlavě co má společného červená Karkulka a vlkodlaci? Je to opravdu dost nezvyklé spojení, ale o to zajímavější. Kolem vesnice kde žije Rosaleen (tj. Karkulka) se potuluje dost zvláštní banda vlků, kteří můžou libovolně měnit podoby. Právě ti Rosaleen zabili starší sestru a po pohřbu se Rosa nachvíli přestěhuje k babičce, aby měli rodiče klid rozdýchat tu ztrátu. Babička je ale dost svérázná nátura, vůbec ne ta bezbranná stařenka z pohádky, ale rázná dáma, která dává někdy dost kuriózní rady (Never stray from the path, never eat a windfall apple and never trust a man whose eyebrows meet in the middle.) Vůbec babička je asi nejlepší postava ve filmu a právě ona vypráví Rosaleen  příběhy o vlkodlacích a lidech, kteří s nimi měli co dočinění. Mám dojem, že jich je asi pět, plus minus.

Tyhle příběhy jsou hrané a proplétají se s hlavním dějem. Nejvíc mě zaujal první, který obsahoval asi nejdetailnější a nejhnusnější přeměnu na vlka v dějinách filmu. Ke klasické pohádce se dostaneme asi až v posledních dvaceti minutách filmu kdy Rosaleen hodí na hřbet šervený lášť s kapucí do ruky vezme košík a vyrazí na návštěvu za babičkou (mimochodem zmínila jsem že je Rosaleen už holka na vdávání? Ono je to docela důležité XD). A v lese potká hádejte koho? Pokud jste tiply vlka máte pravdu jen na půl. Ten koho potkala neměl vlčí podobu, zatím. Každopádně, pokud by takhle vypadalo více vlků, hned bych se nechala sežrat. Docela fešák. Zkrátím to, abych zase nevykecala konec. Vlk na Rosaleen chvíli haraší (ano čtete dobře), ale nic se nestalo a Rosaleen dál pokračovala k babičce. Nemusím říkat, že vlk tam byl první. To když se setká vlk s babičkou je podle mě jedna z nejlepších scén.

Babička: Vrať se do pekla odkud jsi přišel!

Vlk: Nepřišel jsem z pekla, přišel jsem z lesa.

Babička: Co jsi udělal s mojí vnučkou?

Vlk: Nic, ona nechtěla.

Po tomhle jsem se chtě nechtě musela smát. Pak už asi víte co se dělo, jenže babička nebyla zase tak bezbranná a vlkovi docela vyprášila kožich. Tak teď už končím, nechci prozradit konec a ten byl dost nečekaný. A pro mě trochu nepochopitelný. Na první pohled je jasné, že to nebyla žádná velkoprodukce. Ale film má na druhou stranu úžasnou pohádkovou atmosféru, snad se nikdo neurazí když ji přirovnám k Labyrintu, nebo Nekonečnému příběhu. Takže pokud máte rádi kombinaci pohádky, horroru nebo dost černého humoru a příběhů o vlkodlacích tak tohle lepro vás ideální film.

Little girls, this seems to say,

never stop upon your way,

never trust a stranger friend,

no-one knows how it will end!

As you’re pretty, so be wise!

Wolves may lurk in every guise!

Now, as then, it’s simple truth,

sweetest tongue has sharpest tooth!

Když jsem si na internetu četla příběh filmu, v duchu jsem uznale pískla a hned jsem si sehnala DVD, protože není nic lepšího než pořádná záhada a když je to navíc řízlé horrorem…tak to prostě musí stát za to. Bojím se nerada, ale pokud má film zajímavý příběh a zpracování jsem ochotna to překousnout. I když herní předloha není nezbytně nutná k pochopení děje, tak jsem chvíli, stejně jako hlavní hrdinka, tápala v temnotách. Hlavně co se týče jednotlivých oblud. Zatím co si skalní fanda jistě radostí mnul ruce, když se na scéně objevil Red pyramid, já jen žasla, co je to za týpka s velkým mečem a divným kloboukem. Na druhou stranu, vizuální zpracování a ty obludy jsou hlavní, a podle mě skoro jedinou předností filmu. Apokalyptická verze města působí stejně děsivě jako „normální“ verze depresivně a když se do toho přimíchá popel padající z nebe, nebo neprostupná mlha, je postaráno o skvělou atmosféru. Jenže to by to nesměla být taková nuda. Bavilo mě to do chvíle, než odhalili tajemství města, pak už mi to přišlo, že je to o ničem a ten konec byl na můj vkus moc ukecaný. To ani nemluvím o nelogičnostech v příběhu a zbytečných scénách, které tam byli jen proto, že si producent postěžoval, že je v příběhu málo mužských postav. I když mám Seana Beana vcelku ráda, tak tady byl opravdu zbytečný. Stejně jako „nestárnoucí“ detektiv. Vlastně když o tom tak přemýšlím, pro celý film by stačily jen tři postavy a peníze, ušetřené na honorářích, by mohl režisér vrazit do vylepšení scénáře. No scénáře…myslím, že pětasedmdesát procent replik vypadalo nějak takhle: „SHAAAROOON!!“ Taky vývoj postav byl braný poněkud hopem, tady zase kecám, jediná postava, která prošla nějakým vývojem, byla Rose. Z hysterické maminy v bílém se stala méně hysterická variace na Trinity v rudé.

Nemusí se to zdát, ale film má, kromě dobré první poloviny  a triků i jednu velkou přednost. Jodelle Ferland. Ta si se svojí trojrolí poradila skvěle a musím říct, že její ztvárnění zlé Sharon mě bude strašit ještě dlouho. Hold není nic strašlivějšího než malá holčička posedlá něčím špatným.

Jak to shrnout? Na jedno podívání to není vůbec špatné a místy jsou tam slušné lekačky, ale každý týden bych si to asi nepouštěla.

Metatron: Hůř, do Jersey.

Jenže Bartleby a Loki se chtějí vrátit domů a jdou na to hodně jednoduše. Církev se snaží zviditelnit a uspořádá akci, prostřednictví níž bude každý očištěn od svých hříchů, takže andílci mají cestu zpět volnou. Jenže tím by porušili jeden ze základních zákonů Vesmíru. Ten zní, že Bůh je neomylný a pokud by se dostali zpět, vyvrátili by tento zákon a svět by zanikl. Navíc Bůh zmizel neznámo kam, takže Metatron, vyhledá Bethany Slaoneovou, která je poslední z Ježíšovy linie. Snad jste si nemysleli, že na sebe pak Marie s Josefem jen koukali? Ta, potom co ji Metatron vyhledá, ničemu nechce věřit a Hlasu božímu se jí jen těžko povede přesvědčit.

Po tom co Metatron navštívil Bethany u ní v ložnici s patřičnými ohnivými efekty a ona ho pokropila hasičákem.

Bethany: Kdo jsi?

Metatron: Jsem pěkně nasranej! To jsem! To každýho, kdo tě přijde navštívit, pokropíš hasicími chemikáliemi??

Nakonec Bethany souhlasí s cestou do New Jersey, kam jí má podle Metatrona doprovodit párek proroků, z nichž jeden má být mlčenlivý a druhý ukecaný za oba. Pokud znáte filmy Kevina Smitha, už tušíte, kdo ti dva proroci mají být. Drogový dealeři Jay a Mlčenlivej Bob.   Pokud jste o nich nikdy neslyšeli tak Jay je věčně nadržený nechápavý blb, který podle vlastních slov masturbuje nejvíc na světě a Mlčenlivej Bob ten je prostě mlčenlivej.

Každého normálního člověka by to odradilo, zvlášť pokud by si ho Jay spletl s prostitutkou. Jenže Bethany nemá na výběr, takže cesta s dvěma magory může začít. Postupně se k nim přidá třináctý apoštol Rufus, o kterém se v bibly nepíše jen proto, že byl černej a múza Serandipity, která si přivydělává jako striptérka.

Bethany: Ty znáš Ježíše??

Rufus: Jo, ten negr mi dluží pět babek.

Mno a nebyl by to film, který se motá kolem křesťanské mytologie, kdyby tam nebyl démon, snažící se zlikvidovat boha. V našem případě je to bývalá múza Azrael a jeho gang bruslařů.

I když se to nezdá, tak tenhle film není kravina, i přesto že se v něm vyskytuje postava Jaye, jen málokdy sjíždí k fekálnímu humoru, který se hojně vyskytuje v Prcičkách. Některé situace jsou tak absurdní, že se člověk musí řezat smíchy, třeba zlikvidování Golgotského hovno démona osvěžovačem vzduchu nebo likvidace démona posvěcenou golfovou holí. Nemusím snad zdůrazňovat, že mám Dogmu ráda. Je to jediný film kde hraje Ben Affleck a Matt Damon a já to neměla chuť vypnout, ti dva jsou v rolích padlých andělů přímo dokonalí. Na to, že se film týká v americe tak citlivého tématu je film poměrně hvězdně obsazen. Jako Metatron se předvede Alan Rickman, který je jako obvykle perfektní, Rufuse hraje Chris Rock, který ze sebe chrlí jednu protibělošsky zaměřenou hlášku za druhou a Serandipity hraje Salma Hayek. Na ten její striptýz v životě nezapomenu XD. Samozřejmě Dogma vyvolala v Americe vlny demonstrací (jen prozajímavost, režisér filmu se dokonce jedné účastnil, protože ho katolíci nepoznali)  Dogmu můžu jen doporučit, tedy pokud se vám nedělají osypky, když si někdo vezme napaškál to, co je velké části světa svaté. Třeba po zhlédnutí filmu pochopíte proč pořád v Angel Sanctuary hájím Metatrona. Doufám totiž, že z něj jednou vyroste Alan Rickman Jo a hádejte kdo je bůh.

Starý pan Wayne je dokonale zmatený, vždyť ho před lety viděl umřít, ale není pochyb o tom, že je to on a že ví o Batmanovi úplně všechno. Terry mezitím bojuje s Jokerz a víceméně se mu je podaří zahnat. Chce zjistit více o Jokerovi, ale jak Wayne tak bývalá Batgirl a nynější inspektorka Barbara Gordonová mu odmítnou cokoliv prozradit a Wayne donutí Terryho vrátit Batmanův oblek, že tohle už není jeho věc a že nechce, aby ho Joker ohrozil. Terry se urazí, ale alespoň má víc času na to být s Danou, se kterou vyrazí na diskotéku, kde se baví stejně jako dřív. Do momentu, než DeeDee napadnou Danu a po Terrym se vrhne zbytek Jokerz. Terry bitku zvládne a vzteklý vyrazí k Wanovi domů. I když Terry není myslitel, došlo mu že Jokerz vědí, že on je nový Batman a že by mohli pak jít i po jeho rodině a přátelích. Celá věc se začíná stávat nepříjemně osobní. Ve Wayne manor najde rozflákané věci, přizabitého psa Ace , všude po zdech jsou červenou barvou vyvedené nápisy HAHA a pana Wayna ležícího na zemi s velmi širokým úsměvem na rtech. Je hned jasné, kdo zašel na návštěvu.

Pak už konečně Terry vytáhne z inspektorky Gordonové veškeré detaily o Waynově a Jokerově ošklivé minulosti. O tom jak Joker s Harley Quinn unesl druhého Robina Tima Drakea, o tom jak ho mučili, dokud se nepomátl na rozumu a neprozradil jim Batmanovu pravou totožnost, o tom, jak pak traumatizovaný Tim Jokera zastřelil a zařekl se, že už s Batmanem nechce mít nic společného a o tom jak si to Bruce do dnes nepřestal vyčítat. Joker je zpět rozhodnutý mstít se a na Terrym je zarazit ho pokud možno trvale.

Hned ze začátku musím říct, že jsem zaujatá. Mám strašně ráda Jokera, Harley Quinn, starého (někdy)  i mladého Batmana a dokonce i dogu Ace a v BB: Return of the Joker se sešli všichni a moje fanouškovské srdíčko se celou hodinu a čtvrt tetelilo absolutní radostí. Hlavně když se na konci vyjevily příbuzenské vztahy mezi několika postavami. To jsem málem tleskala. Takže žádnou kritiku nečekejte. Leda si můžu nadávat do pitomců za to chabé nastínění děje výše. Já si celý film užila, ať si koumáci s csfd říkají, co chtějí Batman Beyond je pro mě jedna z nejlepších batmanovských sérií. Lidi budou znát BB spíš pod názvem Batman Budoucnosti, kdysi dávno to běželo na ráno na Nově a hrdě prohlašuji, že jsem viděla většinu odvysílaných dílů. Batman Beyond je depresivnější a temnější než TAS a celá pochmurnější atmosféra se promítla právě v návratu Jokera. Hlavně po shlédnutí flashbacku s Jokerovou smrtí člověka zamrazí a to že se tvůrci rozhodli šetřit na světlých barvách, taky na rozjuchaném dojmu nepřidá. Jinak starý pan Wayne je stále tvrďák, inspektorka Gordonová by mohla pohledem řezat sklo, Joker je v nejlepší psycho-formě a Jokerz…no to jsou Jokerz. Akorát Terry je krapet nudná postava a někdy bych ho nejraději vzala klackem po hlavě. To samé Danu. Měla bych vymyslet nějaký závěr. Nic mě nenapadá, leda:

Hello Gotham. Joker’s back in town!