Měla jsem volnou chvilku, a jelikož jsou prázdniny za rohem a zítra mám jen semináře, tak jsem se vybodla na učení a místo toho sem si projela složku s komiksy a hledala, co mám rozečtené. Pohled mi padl na šestidílnou minisérii s podezřelým názvem POWERLESS. Za boha jsem si nedovedla vzpomenout, kdy jsem to sosla ani o čem to je. Nicméně jsem to přečetla a byla jsem příjemně překvapena.

Jakýmsi vypravěčem a pozorovatelem je psycholog Wats, který se po třech dnech probral z komatu. To se děje běžně, jenže zatím co byl v komatu, myslel si, že je ve světě, kde běžně pobíhají hrdinové v elasťácích. Po probuzení zjistí, že žádní hrdinové v elasťákovém slova smyslu nejsou.

Vrací se do rutinního chodu své praxe a s velkým překvapením zjišťuje, že k němu do ordinace dochází ti, které měl za „superhrdiny“ včetně Petera Parkera, který po kousnutí od pavouka nezískal schopnost lézt po stěnách, ale ošklivě mu zfialověla ruka. To mu nebrání pomáhat Tonnymu Starkovi (Iron man)vyvíjet tajný vládní projekt, přestože mu kvůli tomu šlape na krk Norman Osborn (Green Goblin). Další z hrdinů, na které se Poverless zaměřuje, je Matt Murdock, alias DareDevil. Matt už není tím klasickým mužem beze strachu, ale obyčejným slepým právníkem, který se snaží vysekat z maléru svého klienta Franka Castlea (Punisher ;) ) a najít nějakou páku na šéfa městského podsvětí Kingpina. Ústřední trojici uzavírá malý vzteklý zabiják Logan, vybavený speciálními „rukavicemi“ opatřenými drápy, který se snaží zjistit cokoliv o své minulosti a programu Weapon X.

Powerless jsem dočetla před malou chvilkou, takže takové to počáteční nadšení ještě neopadlo. Myslím však, že mě bude dobrý pocit z tohoto dílka provázet ještě dlouho. Tyhle alternativní vesmíry, kde jsou hrdinové jako obyčejní lidi, nebo stojí na úplně jiných stranách barikády, mám opravdu ráda. A musím říct, že DareDevil u mě stále stoupá v ceně. Pokud jde o stylové konce, tak ty on umí.

Celkově to byla fajn ukázka toho, že tihle tři nepotřebují žádné superschopnosti, aby je lidé měli za hrdiny.

I když se začátek příšerně vlekl, stojí si to přečíst už jen kvůli posledním dvěma sešitům a úžasnému finále.