Neil Gaiman vychází právě z předpokladu že všichni bozi a tvorové které lidi vymysleli, ve které věřili jsou stále na světě, jenže už delší dobu procházejí značným úpadkem. Tedy ti staří. Protloukají se jak můžou, jako taxikáři, prostitutky, podvodníci, baviči, poráží krávy na jatkách…Tedy nic co by se hodilo k jejich dřívějšímu majestátu. A nový bozi, ti se zase mají jako prasata v žitě a začínají se nebezpečně roztahovat. Takže jsem alespoň trochu nastínila situaci, teď k příběhu.

Stín seděl tři roky za napadení, ale za nedlouho ho mají propustit a venku na něj sedí jeho žena Laura a kamarád Rob má pro něj práci trenéra v tělocvičně. Jenže dva dny před dnem D se doví že jeho žena i kamarád zemřeli při těžké autonehodě, takže se Stínovi rozpadne svět.

Bez jakýchkoli nadějí na světlou budoucnost se vypraví na Lauřin pohřeb a v letadle se setká s velmi zvláštním panem Středou, který mu nabídne práci. Stín ho několikrát odmítne, ale pan Středa se zdá neodbytný. Nakonec vypije Středovu medovinu a tím se stane jeho zaměstnancem a od leprechauna Máka dostane jednu zvláštní minci. Na pohřbu se dozví o Lauře pár věcí které by normálního chlapa porazili. Po pohřbu o čeká další šok, když se mu začne zjevovat Laura, ne jako duch ale jako něco na způsob zombie. Ze zvratů které nastanou ve Stínově životě je to ten nejmenší. Musí Středovi pomoct přesvědčit apatická božstva, aby se vzchopila a ukázala těm novým proč je kdysi lidé ctily. Navštíví město kde se ztrácejí děti, má sny o hromových ptácích…

Tohle je vůbec Gaimanova  dějově nejsložitější kniha a asi taky nejrozsáhlejší a přesto sem jí přečetla rychle. Příběh o chystající se válce  starých božstev v čele s panem Středou a moderních bohů, které vede pan Svět je neuvěřitelně zajímavý. Další plus je, že je tam můj oblíbený pan Nancy, i když bez synátorů. Prostě bez Anansiho by to nešlo.