No a teď přišel na řadu školní rok. Málem mezi dveřma nám, budoucím maturantům, náš pan zástupce oznámil, že si nemáme myslet, že nás letos čeká něco hezkého, protože opak je pravdou. Hned první týden bych přirovnala k takovému lehkému infernu, jak z důvodů studijních tak osobních. Jednoduše jsem měla v pátek chuť položit si lilie na prsa a dělat mrtvou. Bohužel i tahle moje ušlechtilá myšlenka byla zadupána do země rodiči, kteří po mé vyčerpané osobě chtěli ještě, abych plnila povinnosti doma. Blé. A pak mi onemocněl miláček notebooček a já se modlím aby nešel tam, kam odchází všechny kalkulačky.