Upozornění – následuje milion trapných výmluv, proč nepřispívám na blog:

a) Nejsou zajímavé komiksy o kterých bych byla ochotná psát. A jen tak mimochodem, děláte mi radost! Blueboard mi vyslepičil, že mnohem víc lidí se na moje hnojiště dostane přes nějaké komiksové heslo (vedou x-men a avengers) než přes odhalování tajů sexu s příbuznými. Tedy s vyjímkou Fap-girl, která se stala lokálním fenoménem a oficálně ji zařazuji do svého superhrdinského univerza jako nemesis Kapitána Cockblocka.

b) Makám v obchoďáku. Radím vám dobře – chovejte se k obsluze slušně a nepřejíždějte jim nohy vozíky. Nikdy nevíte jestli naproti vám nestojím já a nescvakne mi v mozku nevhodný obvod.

c) Mám moc práce se stalkováním jistých sexy mužských celebrit, o kterých se nepatrně rozepíšu, aby byly po dlouhý době nějaký vobrázky.

Propadla seriálu Doctor Who. Jedna z mála mých posedlostí, kterých si všiml i zbytek rodiny. Hlavně proto, že jsem to sledovala o víkendech na AXN a s úderem dvanácté hodiny jsem vyháněla zbytek naší famílie holí z obývačky, aby mě nerušili kdybych náhodou padla do tranzu – což všichni shledali nesmírně zábavným a narážky na Doktora Huhu (← takhle si můj táta představuje vtip) byly dost časté. Jediné zastání jsem měla v mamče, která občas koukala semnou. I když po tom, co Ecclestona vystřídal Tennant, na to tak trochu zanevřela.

Máma: Tobě se tenhlecten líbí? Ten v tý kožený bundě vypadal sympatičtěji. Tohle je takový rozcuchaný vyhublo v kabátě.

Já: Jo, líbí.

Máma: Na mě je moc vychrtlej.

Já: Líbí se mi i svalouši. Třeba Tig ze Sons of Anarchy.

Máma: To je kterej?

Já: Ten, co říkal, že spal s mrtvolou.

Máma: Vychrtla jsou v pohodě.

Sherlock. Tohle raději nekomentuju. Bylo by to až moc děsivé. K tomu, abych si připadala nevhodně jako stalker, mi stačí jen to, že Cumerbatch o tom, co se děje na internetu a je si až moc dobře vědom toho, jak šílenou má fangirl základnu (viz video). Praise Godtiss!

Tom Hiddleston je dalším důkazem, že Angláni jsou na tom prostě líp co se fešounů týče. Začínám mít o Anglii nereálné představy a jestli se tam někdy vypravím s chloroformem a pytlem na sexoše, tak budu asi stejně rozčarovaná jako Taylor ve Švédsku, protože co si matně pamatuji ze své poslední návštěvy ostrova, tak většina místních chlapů vypadá jak něco mezi koněm, lasicí a pytlíkem na čaj. Toma jsem objevila díky Thorovi. Vždycky jsem měla ráda Lokiho. Hlavně toho ultimate, protože ten brings sexy back. Jen si to přečtěte. Je to i česky. Litovat rozhodně nebudete. Proti té „mainstramové“ verzi mám jisté výhrady, ale v momentě, kdy se ukázala Lokiho dětská verze, tak jsem z něj ležela v mdlobách i v klasickém Thorovi. A právě díky Tomovi vznikla neskutečná spousta nádherných fanartů, ze kterých se mi chce plakat štěstím, protože má konečně Loki tolik pozornosti, kolik si zaslouží.

Jo, jsem mrcha prodejná a jak jsem se děsila vlasatého Xaviera v traileru, tak jsem po konci filmu nadšeně pištěla na celý sál. Sir Ian McKellen je sice pan herec a Patric Steward je podle Sheldona Coopera nejvíc sexy muž světa, ale Michael Fassbender, vynořující se z vody v těsném neoprenu, na mě působil stejně jako Ursula Andress v bikinách na puberťáky padesát let zpět. Nemluvě o tom, že James McAvoy musí být vyrobený z králíčků a je to jedinej chlap, který může nosit kilt do samoobsluhy a ani třináctiletí smradi se mu neodhodlají smát a začnou místo toho uvažovat jak moc je špatné, že se jim ten pán líbí.


d) a nakonec je tu tohle:


Jo, já vím. Hlouběji už jsem klesnout nemohla.