Svět chorého mozku » Co se děje bláznu v hlavě?

Nejstručnější příspěvek v dějinách mého blogu

Nightie — Sun, 25 Jul 2010 17:18:49 +0000

Někdy v sobotu na advíku mám přednášku. Počítám s tím, že to bude epic fail, ale ráda tam uvidím lidi, kteří mě znají a nesežerou mě

Co by mi udělalo radost

Nightie — Mon, 12 Jul 2010 12:39:09 +0000

Naučit se odříkat islandskou abecedu.
Správně vyslovit Ragnheiður a následně se tak pojmenovat.
Chytit alespoň sto padesát pokemonů.
Nenápadně propašovat do Čech sochy (archanděla) Michaela a Davida (s prakem).
Zachránit vojína Ryana.
Seznámit se se Zafodem Bíblbroxem.
Přesvědčit tátu, že je vynikající nápad přepsat na mě barák.
Přesvědčit tátu, aby mě, v případě selhání bodu sedm, nevyhazoval z domu.
Přesvědčit někoho, aby svoje dítě pojmenoval Žibřid.
Narvat kompletní diskografii the Cure do zadku každému, kdo je poslouchá jen proto, aby si připadal jako depresemi stíhaný undergroundový umělec.
Seznámit se s Leeroyem Jenkinsem.
Koupit si růžový cadillac .
Přinutit lidi, aby přestali brát Michaela Jacksona za něco víc, jen protože v příhodnou dobu umřel.
Donutit veřejnost uvěřit tomu, že Jack Nicholson předvedl lepšího Jokera jak Heath Letger.
Povolit černé oční stíny až od osmnácti let.
Stát se virtuoskou na ukulele.
Mít chobotnici Paula.
Zavést mordredismus jako uznané náboženství.
Mít zpět starého Spidermana (jako od Straczinskyho)
Vyrvat střeva tomu hajzlovi, co si bez dovolení vypůjčil Mýty. Nebo co se s nima stalo.
Přijít na to, proč velmi násilné filmy se musí vysílat po desáté hodině večerní, ale dokumenty o holocaustu se vysílají v neděli hned po pohádkách.

Dojemné vyznání

Nightie — Thu, 22 Apr 2010 20:42:06 +0000

Vím, že si něco tak dojemného a citlivého nezasloužíte. Proto to v komentářích nemusíte nijak vyjadřovat. A ano. Já taky pláču, děkovat nemusíte. T_T

Kapitánův deník, hvězdné datum 000001

Nightie — Mon, 05 Apr 2010 09:55:35 +0000

DS je z anglického deep shit space. Tohle píšu víceméně pro lidi, kteří semnou nejsou v kontaktu, protože své přátele s dole napsanými výlevy otravuju neustále.

Budu matrutovat a za čtrnáct dní se mi uzavírají známky. Zatím mám otázky jen na dva předměty a ze zbytku jen slabou půlku. O tom, co mám naučené se raději nevyjadřuju. Jo a nesmím propadnout ze tří předmětů abych se k té matuře dostala. A taky musim přestat hrát ty podělaný pokémony. Stala se z toho moje posedlost, ale ukazuje se, že mám i něco jakoocelovou vůli, tak si je dávám jen za odměnu. To, že se odměňuju i za dobře povedený nádech, je věc druhá.

Nic zajímavého nečtu, nic koulervoucího nesleduju. Pomalu se rozkládám a učení oddaluju jak to je. Vždyť dokonce i píšu na blog!

Otvíráme krám!

Nightie — Sun, 15 Nov 2009 16:31:34 +0000

Tak…táááák. Mám nový blog. Díky Chill, kterou mám zakázáno za to chválit, která mi i udělala dle mého krásný a přitom jednoduchý design s Harley Quinn!!! Ani za ten jí nesmím moc chválit. Je to hodně divný pocit, protože tamten jsem měla celé čtyři roky a já jsem ten typ člověka, který přilne i k PET flašce, když jí má déle jak týden. A teď si vemte, co se mnou udělají čtyři roky. To už je regulérně na věnec a rakvičku. A balení papírových kapesníčků. A i já málem umřela, při stěhování příspěvků. Zatím je přesunuto jen něco kolem sedmdesáti a já neníviděla každě slovo, které jsem kdy napsala. A to je na mém starém blogu kolem čtyř stovek postů, by mě zajímalo kam se všechny schovaly. Tedy ne, nechci to vědět, vidina přesouvání dalších třista sedmdesáti příspěvků mi dělá lehce nevolno. Každopádně vše ještě není stoprocentně hotovo, nicmémě je to tu natolik reprezentativní, že oficiálně zahajuji parazitování Nightie na nádherné Sekaistánské doméně. I když mi to srdce trhá. Takže prosím o nějaký komentář plný povzbuzení a chlácholení. A to i od těch, kteří mi normálně nekomentují, jen stalkují

Henyk by na to bobek hodil

Nightie — Fri, 02 Oct 2009 19:00:00 +0000

Ve středu po pondělním státním svátku a úterním vyšetření v Motole jsem se vydala hrdinně do školy. To bylo ještě docela v pohodě. Pondělí, středa a pátek jsou v podstatě odpočinkové dny, kdy jsou hlavně humanitní předměty, které mě nejen baví, ale dokonce je i umím, takže i když mám slabší chvilku a podřímávám na lavici jsem si jistá, že se pokaždé chytnu. Takže do večera jsem byla v pořádku, ale jak jsem si lehla, bylo zle. Budu parafrázovat Sluhu dvou pánů. Přišla nevolnost a švihla semnou o zem. A to festovně, pokud budu pokračovat v metafoře, kdybychom měli sklep tak jím proletím. Takhle špatně mi minimálně rok nebylo. Tedy špatně mi je skoro pořád, na to si člověk už zvykne, ale tohle bylo moc. K mé duševní pohodě moc nepomohla mamka, začala být okamžitě nervózní a vyhrožovala mi mojí neuroložkou. To tak, do špitálu mě dostanou jen nohama napřed. Druhý den jsem se válela celý den v posteli, protože jsem byla totálně grogy. Dneska ke své radosti jakž takž funguju, ale už mě celá ta moje záležitost začíná lézt na nervy. Když jsem dva týdny v kuse v pohodě tak u nás pomalu tančíme vítězné tance. Nepříjde mi to moc normální. A aby toho nebylo málo, mám oslabenou imunitu, takže u mě byly nejrůznější nachlazení celkem normální záležitostí. Už se to řešilo tak, že jsem se cpala vitamíny a chodila do školy přichcíplá. Teď bohužel musím mít na sebemenší kravinu antibiotika.

Ani nevím, proč to píšu. Asi si chci jen postěžovat že už po roce absolutně nemám energii a všechno mě sere.

Za vše může strašnej Henyk

Nightie — Sat, 12 Sep 2009 09:40:41 +0000

No a teď přišel na řadu školní rok. Málem mezi dveřma nám, budoucím maturantům, náš pan zástupce oznámil, že si nemáme myslet, že nás letos čeká něco hezkého, protože opak je pravdou. Hned první týden bych přirovnala k takovému lehkému infernu, jak z důvodů studijních tak osobních. Jednoduše jsem měla v pátek chuť položit si lilie na prsa a dělat mrtvou. Bohužel i tahle moje ušlechtilá myšlenka byla zadupána do země rodiči, kteří po mé vyčerpané osobě chtěli ještě, abych plnila povinnosti doma. Blé. A pak mi onemocněl miláček notebooček a já se modlím aby nešel tam, kam odchází všechny kalkulačky.

Všechno lítá, co peří má

Nightie — Mon, 27 Jul 2009 12:29:26 +0000

Balení byla taky legrace, protože děda se rozhodl, že zastoupí mamku a bude mi pomáhat, takže se hulákalo. Nelíbilo se mu oblečení, které jsem si vzala (Vždyť je to všechno černý! A vem si něco teplýho, kdyby byla zima! - Podal mi svetr, který nosím ven, jen když je pod nulou, jinak bych se upekla.) Když bylo hotovo, tak jsem to zkusmo nahodila na záda a okamžitě přepadla dozadu. Vážilo to skoro tolik jako já. Takže jsem celkový obsah zredukovala na to nejnutnější, což už utáhnu. A málem bych zapomněla, tatínek mi dal dost štědrý finanční dar, který když utratím za něco jiného, než jídlo zadupe mě do země. Hm tisknou se nějaké knihy na jedlý papír?

Jinak na ten -anej Advík se těším jako malá pomalu od konce toho minulého a hodlám si to užít. Loni, pokud si pamatuju, jsem sepsala seznam bodů, které hodlám splnit. Letos mám jen pár a to:
Nic neposrat
Neudělat si ostudu (to by platilo, kdybych měla nějakou důstojnost xD)

Už se nemůžu dočkat, až uvidím ty blázny ze Sekai.cz, které už pár týdnů s chutí otravuju xD Naivky, hromadné sundavání brýlí, scénář survival horroru…hohohó!

Můj občasník

Nightie — Tue, 21 Jul 2009 11:16:21 +0000

Takže ať to není jen zbytečné pochlebování. Prázdniny jsou v poloviččce což je velmi děsivé, jelikož budu nastupovat do maturitního ročníku. Maminka mi to včera laskavě připomněla a zároveň podotkla, že už kupuje nějaká sedativa do zásoby, protože ví, že jsem hysterka a že to letos bude záhul pro všecny. Já jsem takovej chudák! A ještě si vybrat vejšku…jakožto korunovaný idiot těžký frajer, totiž ještě nevím kam půjdu. Nerada nechávám věcy koňovi, takže to mi na klidném spaní asi taky nepřidá. I když počítám, že na tohle si budu stěžovat minimálně mockrát.

Momentálně se všechny moje aktivity zaměřují na Advík, který je možná mým posledním. Vážně nevydržím tolik co dřív a jestli to nezvládnu v jednom kuse absolvovat celé, tak se nebudu trápit další roky. O to víc si ho hodlám užít a nic mi v tom nezabrání. Každopádně by to mohla být zábava, lovení Naivek (samo ve vší počestnosti…brýle nikdo sundavat nebude!) Pokud znáte nějakou Naivku, ale pozor, nezaměňovat s naivkou, která se účastní Advíku, dejte neprodleně vědět! Je to otázka života a smrti

Le Vent Nous Portera

Nightie — Thu, 02 Jul 2009 14:53:48 +0000

Vážně dlouho jsem nic nepsala, ne že bych neměla čas, jen mi připadalo zbytečné psát kvanta kravin (jako je třeba tohle) když mi probleskla hlavou nějaká pitomost hodila jsem to jako status na facebooku a pak o tom živě diskutovala. V tomhle je ta stránka vážně zlo A taky nemám ráda ty klišovité články stylu: Jsou prázdniny! Mám narozeniny! Jsou vánoce! Je středa atd.

Tak dám pár nepodstatných záležitostí kolem mě.

Nesnáším sluníčko…všude záplavy jen tady pořát svítí. Ne že bych byla nevděčná, ale jsem. Jsem člověk extrémně citlivý na sluneční světlo a když jsem dýl na slunci, tak mi naskáčou po rukou a nohou pupínky a ty vážně bolí a svědí, nemluvě o tom, že vypadám jako zombie-začátečník. I když to zní absurdně, tak bych se šla taky někdy ráda projít.

Soužití s mou sestrou pomalu ale jistě míří ke katastrofickému konci. Jsem docela hysterka a pokud mě něco spolehlivě dovede změnit v Hulka je to arogance. A neznám arogantnějšího člověka než je moje drahá sestřička. Víte jaká prožívám muka, když mám strašnou chuť jí uškrtit a nemůžu? A hlavně když mě upozorní že nechutně skřípu zuby. Přísahám, že tohle jsou okamžiky, kdy mi jde z nosu pára. Taky mi neustále nadává, že dělám bordel. ONA! MĚ! Kdo slyší tu ironii ať zvedne ruku. Pokud vím tak je to ona, kdo nechal několik dní na stole mastnej papír od uheráku ><

O soužití se zbytkem rodiny raději ani psát nebudu, na to mám v sobě moc málo léků.

Zakončím to po nerdsku, začala jsem číst celkem vydařenou sérii Alias (s tím seriálem to nemá nic společného) o jedné velmi svérázné detektivce, asi se o tom později rozepíšu, ale i když kresba nic moc, tak noir chlístá ze všech stran