Jednoho dne jsem se probudila a zjistila, že mi amíci natočili akční film na míru. Koukala jsem na to jako tele na nový vrata a musela jsem si to pustit několikrát s odstupem, abych tomu uvěřila. Zážitek se opakoval a pořád se mi tak nějak nechce věřit, že je to vážně tak dobrý a že se mi až takhle líbí film plný násilí. Jsem asi nudná, ale akčňáky mě normálně zase až tak neberou. Jako mladší jsem je měla ráda, ale teď jsem z toho nějak vyrostla. Když už se tam mlátí po hlavách a stahujou se z kůže, tak to musí mít zajímavý děj, který mě u obrazovky udrží navzdory těm nechuťárnám, jako je v poslední době třeba seriálová vezre Hannibala (taky bude článek… někdy). Ale příběh Dredda je tak prostičký, že mi to samotné přišlo divné a napoprvé jsem celou dobu čekala nějakou dějovou kličku, která to celé převrátí naruby. Klička nepřišla a tenhle Dredd je tak přímočarý. Myslím sympaticky přímočarý. Děj se dá popsat jedinou větou: Záporáci jsou v posledním patře, klaďáci v prvním a musí se dostat nahoru. Nic víc než čirá akce, kdy Dredd, kterého hraje zamračený Karl Urban, se se svojí učednicí musí prostřílet až navrchol obytného komplexu k feťácké záporáčce v podání Leny Headley ve které by tentokrát krásnou Cersei Lannister nikdo nenašel ani lupou.

 photo mama_zpsbba574e2.jpg

Ač mám ráda komiksy, tak do Dredd-universa jsem nikdy správně nepronikla, proto pokud někdo touží po zevrubnějším srovnání, doporučuju recenzi Kerama, která je v tomhle opravdu geniální. Původní film se Slyem jsem viděla jen jednou jako malá a i tehdy jsem byla otřesená tím, jaká je to blbost – fanům původního filmu se omlouvám, byla jsem vybíravej spratek a tyhle šílený post-apo záležitosti plný neonů jsme z celé své malé duše nenáviděla. Tenhle Dredd je všechno, jen ne šílený, pokud tedy nepočítáme hlavní záporačku Madaline „Ma-Ma“ Madrigal. Není to obvyklý druh filmu nad kterým tu obvykle fangirluju.

Žádná epická barevná výprava, jen graffity pokryté betonové zašedlé zdi paneláku s přibližně stejným počtem obyvatel jako Kladno. Ani tam není koho okukovat, protože Karl Urban má celou dobu nasazenou helmu a od hlavy až k patě je pokrytý soudcovskou výbavou, takže je z něj vidět jen zamračená pusa, která občas působí nechtěně komicky – ne fakticky, celou dobu se šklebí jak když mu někdo sežral nutellu. I když ta oblíkací scéna na začátku, kdy si obléká výstroj, se dá považovat za velice fanservisní. Holt, někdy je méně více. Celkově to působí takovým správně post-apo depresivním a stísněným dojmem.

 photo Dredd_08-535x300_zpsc005ff8f.jpg

Většina filmu se odehrává v potemnělých oprýskaných chodbách a jediná taková čistá a hezky vypadající věc je ona učnice Andersonová (Olivia Thrilby), která je tam takový záblesk světla ve tmě, i když ani zdaleka to není nějaká slečna v nesnázích, která jen čeká na to, aby jí někdo zachránil, čímž u mě ještě víc stoupla v ceně a je to hezký protiklad k Madaline, která se o sebe sice dovede postarat, ale je prohnilá (doslova, nevim koho napadlo udělat jí takový zuby, ale byl to docela mindfuck to vidět prvně.)

Bylo už řečeno, že nejsem nějak velký znalec komiksového vesmíru soudce Dredda, ale hardcore fany mohu ujistit, že helmu měl celou dobu poctivě na hlavě a když zavrčel do tlampače jeho slavné „I’m a law,“ tak v zádech zamrazilo i mě, jako relativního lajka v téhle oblasti.

Dredd je pro mě jeden z nejlepších komiksových filmů, co se týče atmosféry, děje a celkového zpracování. Tam kde třeba Avengers vrzali, tam byl soudce pevný v kramflecích, takže mi SAKRA VYSVĚTLETE, PROČ NEBUDE POKRAČOVÁNÍ!

 photo Dredd_11-535x300_zpsd8b0d3ad.jpg