Na ostrov přijíždí tisíce uprchlíků, ale Ecobaňané brány svého nádherného města uzavřeli a ostatní ať si žijí ve vlhku a smradu.Nebe je zahalené černými mraky, neustále prší a když už sem tam vykoukne sluníčko všichni zírají s otevřenýma hubama na ten zázrak.

Ecobaňané se chovají k lidem z venku, nazývaného Mar, jako k té nejhorší verbeži a vlastně několikrát ve filmu padlo, že je nemají za nic víc, než obyčejná zvířata, která využívají k manuální práci, aby se jim v jejich prominentním městečku žilo líp. Ke vší smůle se však svět začíná vzpamatovávat. Slunce je vidět čím dál tím víc, znečištění ustupuje a Ecobanu dochází šťáva. Proto rada plánuje podpálit venkovní ropná pole. Co na tom, že to obyvatelé Maru nerozdýchají?

Jay je mladá příslušnice bezpečnostních jednotek Ecobanu, která soucítí s lidmi venku a nezamlouvá se jí bezohledný přístup okolí. Soucitná slečna s velkou bouchačkou. Navíc je to pěkná baba a její šéf Cade je do ní zakoukaný.

Při stém výročí založení Ecobanu se do přísně střeženého města dostane Maskovaný Rebel z venku, lehce projde přes strážce a v pohodě si stáhne z počítače přísně utajovaná data. Cesta zpět už tak bez problému není a Rebel se dostane do křížku právě s Jay. Ta v něm po krátkém, ale pěkném souboji pozná přítele z dětství Shua, o kterém si myslela, že umřel.

Shua je nejen že živý, zdravý a sexy, ale je také součastí venkovního odboje proti Ecobanu s napojením na doktora Noeho, který má dostatek vědomostí o Ecobanu aby ho mohl zlikvidovat.

Zkrátka je příběh jedno velké ekologické klišé, jakých je na každém rohu dvacet. Elita utlačuje plebs ve zdemolovaném světě, mezi elitou žije Uvědomělá Osoba (UO), která se zamiluje do Rebela zvenčí, který jí více méně postrčí do hrdinského boje, který vyhrají a na konci buď stojí ve velmi romantické póze v prvních slunečních paprscích anebo oba zdechnou pro dobro lidstva. Do toho sem tam nějaké sebeobětování vedlejší postavy, nejlepe nejlepšího přítele, nebo konkurenta v lásce.

To všechno ve Wonderful Days je, dokonce se i Shu stará o malé haranty. Celý příběh by nebyl nic extra, kdyby nebylo krásné hudby a animace.

Tyhle dva prvky celý film zvedají z bahna průměru a způsobují, že se na něj s chutí kouknete ještě jednou, jen abyste mohli znovu pozorovat krásy Ecobanu. S grafikou si někdo vážně vyhrál, ať si moudří muži na csfd říkají co chtějí, tak mě to přehnané nepřišlo. Šeď a zrezlost Maru krásně kontrastuje s barvami Ecobanu a když zkrz mraky vykoukne sluníčko, je to vážně pastva pro oči.

K tomu všemu hezky ladí nevtíravá hudba a pěkná hlavní písněň od Yu Sung-Yola, nebo Shuova oblibena skladba Prayer.

Pokud člověku nevadí klišovitost a potrpí si spíš na audiovizuální zážitek, tak je Wonderful Days film jemu přímo na míru